Pojďme si dát trochu hygge... místo předvánoční hysterie!

Pojďme si dát trochu hygge... místo předvánoční hysterie!

"Máš už všechny dárky?" ptá se mě kdekdo už od začátku listopadu. Vždy jen krčím rameny a kroutím hlavou, že ne. Pak přichází ono známé sprásknutí rukou "To zase bude, viď? Úklid, pečení a po něm zase úklid! A to běhání po obchodech!" A já opět krčím rameny a kroutím hlavou, a navíc si dovoluji prohlásit, že Vánoce  budou naopak moc fajn.

Nepropadám totiž pověstné předvánoční hysterii, kterou přiživují marketéři obchodních řetězců, když nám v říjnu začnou s velkou vervou nabízet figurky Santa Clause z podřadné čokolády, kýčovité kolekce na stromeček, rádoby supermoderní ozdobičky a jiné vánoční propriety, které prý zákazník nutně musí mít.

Bohužel ono pověstné "Vánoce jsou svátky klidu" se v našich luzích a hájích stalo pouze neplněným pořekadlem. Převálcovalo je utírání prachu snad i za komínem a veřejně nevyhlášená, leč každoročně probíhající soutěž "Trumfni sousedku v počtu druhů cukroví". A tak hospodyňky pobíhají po domácnosti s rychlostí formule 1 a jeví známky tranzu, v němž přes starosti není místo pro radosti. Pečené dobroty sem tam spíše zasmrdí než zavoní, a to když kuchařka odběhne přeleštit okna a na milé vanilkové rohlíčky právě se vystavující horkovzdušnému proudění trouby zapomene. Bludný kruh se uzavírá v již zmíněných nákupních centrech, která celý prosinec praskají ve švech. Davy šílí, obchodníci si mnou ruce.

Nedivme se pak, že mladší generace mnohdy Vánoce vnímají pouze v materialistickém duchu a těší se na nové hračky, notebooky, tablety a jiné technické vymoženosti. Radost v očích potomka je sice k nezaplacení, ale neměla by výchova směřovat i k méně povrchním záležitostem? Učme své děti být šťastnými také jinak, třeba při společném pečení a zdobení perníčků, vystřihování sněhových vloček z papíru nebo při přípravě štědrovečerní večeře. 

Jen tak mimochodem... víš čtenáři, proč severské národy pravidelně vyhrávají ankety týkající se štěstí a spokojenosti?

Mají hygge.

Není divu, že tohle podivné slůvko do češtiny jen tak nepřeložíme. Nemáme pro něj ekvivalent a bohužel také jen málokdy prožíváme to, co ukrývá. Hygge je něco jako emoční pohodlí. Je to ono známe "to", které bychom měli prožívat během Vánoc. Intimita, klid, rodinná atmosféra. Seveřané si jej prý dopřávají po celý rok. To jim můžeme my jen a jen závidět. Na změnu však není nikdy pozdě.

A tak tě vyzývám, drahý národe, pojďme se na moderní způsob Vánoc, který se zdá být poněkud nešťastným, vykašlat. Zastavme na pár dní celoroční shon, navraťme se k tradicím a užijme si pohodu, která k těmto svátkům má patřit. Ač to zní jako jedno velké klišé, láska a přátelství jsou nad všechny dary, jen jsme na to v rychlosti dnešní doby možná tak trochu zapomněli.

Ať je zima, nebo jaro, dejme si malou hygge injekci. Zapalme vonné svíčky, uvařme dobrý čaj, na talířek naservírujme cukroví či jinou pochutinu a oprašme deskovou hru, u které jsme už mockrát prohlašovali, že si ji jednou musíme zahrát. Skvělým hygge společníkem je také zajímavá knížka nebo puzzle.

Zkrátka a dobře... stačí jenom chtít.

 Knihomol těžký, nýbrž krásný život má II

Knihomol těžký, nýbrž krásný život má II

Velké poděkování!

Velké poděkování!